Nemám zrovna rád Pavla Béma, ale nutno uznat, že za jeho umantunou snahou uspořádat v Praze olympiádu bylo přeci jen něco víc než jen chtít se dohadovat o tom, zvýší-li se ten který ukazatel o desetinu procenta čili nic, víc než debaty o personálním obsazení nějakého úřadu nebo nikdy nekončící nesmyslné řeči o tom, kdo co kde zneužil nebo ukradl.
Prohrána byla i kauza Národní knihovny: konečně šance, jak vybudovat monument s desetikilometrovou příjezdovou cestou, věčnými ohni, sochami národních velikánů v nadživotní velikosti, mramorovými sály s obložením ze zlata a červeného sametu…
České společnosti a politice chybí nejen nadhled a humor, to je vcelku známo, ale i ambice a velikost, nemluvě o velkoleposti.