Šťavnatost z politiky vyprchává, neb lid si přeje odbornost. Zde je původ těch Janů Fischerů, Štafanů Füle a koneckonců i Hermanů Van Rompuyů, Manuelů Barrosů a baronek Ashtonových. Proč neměla ČR vlastního kandidáta na europrezidenta, tedy Václava Klause? Proč nestojí v čele úřednické vlády Jakl, Zeman nebo Dana Drábová?
20 let po revoluci mnozí hořekují, jak je demokarie nezralá, svoboda pošlapaná, politika zašpiněná a vůbec co všechno je vepsí. Tak nevím, holenkové, co všechno byste chtěli? Po mém soudu totalita demokracie se liší jednoduše, totalitní stát se stará (tj. buzeruje své občany), demokratický se nestará, ti jsou v bezpečí čili bez péče. A to, která firma realizuje ti či onu stavební zakázku a kolik za to kdo dostal, je vskutku nedůležité.
Sametová revoluce byla převratem intelektuálů (v čele s Václavem Havlem a dalšími disidenty) – dalších dvacet let bylo ovšem rovněž érou intelektuálů – nejsou snad Václav Klaus, Miloš Zeman a Vladimír Železný intelektuálové? A jsou to právě tito tři, kteří tvář českých zemí po roce 1989 ovlivnili nejvíce – Klaus vítěznou rétorikou kapitalismu, Zeman subverzivní opoziční rétorikou spálené země a Železný svou komerční televizí.
Jistě, taky mi je líto, že už není běžně ve zprávách předávání úplatku v restauraci Asia nebo policejní zátah v restauraci U Holubů – ale člověk nemůže mít všechno.
Jo, a taky se říká, jak má teď každý šance a vůbec – ale copak šance není to, co máme vždycky a za každé situace?