Hybášková se stala v zásadě zadarmo poslankyní EP, následně ji zvolili předsedkyní SNK-ED. Z funkce odešla, a posléze i ze strany, aby si založila novou a na čele její kandidátky obhájila mandát. To se samozřejmě nepodařilo, zato kdyby bývala vedla kanditátku SNk-Ed (nebo na ní byla dvojkou, preferenčními hlasy by takového Lukáše Macka jistě překročila), případně byla s to se dohodnouts Věcmi veřejnými nebo Starosty či dokonce Zelenými, mandát by si třeba ponechala. EDS jako samotná neměla šanci, byť v příslušném spektru měla nakonec výsledek nejlepší. K tomu dodejme, že pokus nebyl úplně marný – Hybášková získala řadu platonických kandidátů, "nosičů hlasů", Wilhelma a Šedivého. Ale měla příliš mnoho konkurentů, které si měla spíše podmanit.
Velevýhodná je koalice s KDU-ČSL, jež jí patrně přinese mandát ve sněmovně. Nejlogičtější by bylo, kdyby kandidovala jako dvojka v Praze – zde má Hybášková nejvíce voličů a lidovci dlouhodobě slabou pozici. Ale Hybášková chtěla bát lídrem: to místo ale má tradičně šéf KDU Cyril Svoboda. Je logické, že ho nepřenechal. Hybášková trvala na tom, že bude lídrem, Svobosa se ji snažil protlačit na hradeckou, středočeskou a posléze opět hradeckou kandidátku, kde je její kandidatura zcela absurdní. Ale bude lídrem a ego bude ukojeno. Uvidíme, jestli to vystačí na mandát.