Je to aspoň trochu opoziční volba, byť si nedělejme iluze, fungování ODS v rámci EP – i v budoucnu snad konečně vzniklé euroskeptické frakce – je v rámci povolené revolty a na jejím konci bude zas maximálně černá listina s tím, že radši nevolte Hynka Fajmona (oficiální doporučení EP) . Nesouhlasím s názory,že EP je k ničemu, jednak mám rád volby, a jednak, narozdíl od českého Senátu, či krajů (ty by měly bt zrušeny!) se tam aspoň občas o něčem rozhoduje. Pozitivní je také to, že tam vznikají multipartajní a multinárodnostní frakce.
Ideální by bylo zvolit do EP někoho, kdo bude razantně euroskeptický ve smyslu odporu vůči byrokarcii, regulacím, zyvšování daní a spol., zároveň bude pro okamžité přijetí Turecka (jedině to má totiž potenciál Evropskou unii zásadně změnit), pro zrušení zemědělské poltiky Eu a třeba i proti Benešovým dekretům. Tohle vše mají v programu Liberálové.cz, jenomže jim těžko věřit, když se jinde chlubí spojením s euroliberály (koaličná partneři tu eurolidovců, tu eurosocalistů), dánskýme ex-premiérem, nyní tajemníkem NATO apod. A hlavně, když jsou sami tak málo výstřední.
Nemám rád uskupení, která šíří nenávist – ať tu třídní, jak to činí levice, nebo tu národnostní a rasovou, jak činí extremisté, tak ani tu názorvou, jak činí např. morální pravice. Nemám ale rád ani populisty, kterří lichotí občanům, snaží se namluvit, že činí něco pro blaho lidu, pro společnost apod., nadužívají výrazů společnost, morálka, demokracie a celospolečenské zájmy, sociální smír atd. A už vůbec nemám rád bdíče nad patřičností, zděšené tím, že někde přiletí vajíčko, že někdo zdvihne prostředníček nebo o někom řekne, že je kretén, nebo dokonce podporovatele existujících prvků v našem právním řádu typu přestupek proti občanskému soužití, mezi něž patří i "uvádění někoho v posměch". jako by lidské existování ve veřejném prostoru bylo něčím jiným, než permanentním konfliktem, permanentním uváděním někoho v posměch, to je samotný prazáklad lidské interakce.
Nemusí přece každý konflikt končit se zbraní v ruce a není pravda, že užívání vulgarit, urážek či drobná psychická šikana zvyšuje agresivitu ve společnsti – právě naopak, to činí až ti, co seurazí. Člověk, který nesnese drobnou narážku, vtip na svou adresu, nebo skutečnost, že na něj má někdo jiný, trochu kritcký názor, má být držen v celospolečenském pohrdání a posměchu. Normální reakcí na urážku či posměch je smeč, nebo ignorance. Kdo šahá po zbrani, soudu nebo píše moralistické články do novin, je blbec.
Taky bych si přál konečně stranu, která by lidem nelichotila, ale byla otevřeně protilidová – ale samozřejmě nikoli s nenávistí (kdo cítí nenávist, bude na tom podobně jako ten, co po urážce sahá po zbrani), nýbrž pobavené pohrdání.
Není pravda, že jdou ruku vruce zábava a bezkonfliktnost (jak se píše v souvislosti s některými dnešními médii), nýbrž pravda je, že zábava se bez konfliktu neobejde. Dobrý vtip je vtipem na něčí úkor, zábava je vždy proti nečemu a proti někomu – to však nemá vést k občanské válce, ale k dalším a ještě lepším vtipům.