Ano, Normal je velmi hloupý film. Podobně jako Báthory a nebo Máj. Všechny tři však vykazují dvě kvality, které jsou pro český film velmi neobvyklé. První: vypadá to jako film, ne jako kamerové cvičení na FAMU, nepovedená televizní inscenace nebo garážové pokusy patnáctiletých amatérů. Na tvorbě toho díla se zjevně podíleli aspoň nějací filmaři a film měl pořádnou produkci (u nás nesmírně podceňovaná disciplína). Tvůrci měli aspoň nějaké sympatické ambice, film ohlašovali dlouho dopředu, měli velkou reklamu a byli patřičně velkohubí. Ani to není u nás běžně k vidění. A konečně, ani v jednom nehraje Pavel Liška (Jiří Macháček, Aňa Geislerová, Ivan Trojan atd.) Druhá kvalita je možná původně neúmyslná, ale všechny tři tyto filmy atakují pomyslné hranice bizarnosti, jsou schopny vykročit někam mimo tento svět a někde mezi humorem a bujuarou fanatzií kráčejí z té otravné (a navíc pouze údajné) autentičnosti současného českého filmu. Ač u nich vidím jasné nedostatky, Brabcům. Ševčíkům, Jakubiskům a jejich spolupracovníkům držím palce a jejich filmy mě těší a zajímají mnohem více než rozličné pokusy Slámů, Zelenků, Nellis atd. atp.
Ovšem právě Venkovský učitelnebo Štěstí budou vždycky mít navrch, recenzenti na ně pět chválu a Julius Ševčík se ani uznání za snahu nedočká. Což o to. Peňás se pak ovšem pustil také do Kamila Fily a dalších "cinefilů, kteří na internetu publikují nadšené texty o Normalu", kromě toho, že obdivují jeho formální stránku, se také -dle Peňáse- vyznávají ze souhlasu s ideologií filmu. Hm, možná. Generální útok zakončí Peňás výkřikem, že se nemůže zbavit pocitu, jako kdyby v pozadí takových řečí byl odpor vůči tomu, na čem je vystavěna naše civilizace a co by staromódně nazval "humanitními principy". Správně, Jiří.
Vtip je v tom, protože podobnou debatu jsem absolvoval já sám mnohokrát, naposledy včera večer , když jsem "relativizoval komunismus", že lidé jako Peňás jsou odmítání nebo zpochybňování "humanitních principů" schopni akceptovat jen jako (marnou) snahu šokovat, provokovat, jako nevycválanost: protože tohle si přece nikdo nemyslí. Ale myslí.
Buď jsme liberálové a demokraté, a pak je třeba permanentně a opakovaně relativizovat a zpochyňovat úplně všechno, nebo rigidní moralisté, pro které jsou některé otáky mimo debatu. Al e ani tím se nevyhneme skutečnosti, že jakýkoli mravní zákon je v posledku pouze individuální a velmi pružný. Protože dospělý muž, ten se chová vždy podle okolností.